Archiv pro Listopad, 2009

Božský Ein kessel buntes

Těžko říct takhle z hlavy, co je vlastním smyslem pořadů jako je Superstar. Pojďme se krátce zamyslet nad tím, jestli je na nich něco natolik nového a objevného.
Ráda sleduji Superstar a jiné podobné hudební formáty, protože stejně tak, jako se malé holčičky chtějí stát princeznami a herečkami, chtějí se také stát zpěvačkami. A když už mi v tomto životě není přáno, ráda se podívám na ty obdařenější. Navíc lidé, kteří tvoří tyto pořady, jsou mistry svého řemesla a prostě vědí, jak nás do osudů soutěžících zatáhnout a už nepustit.
Minulé kolo Superstar, s Božským Kájou vlastně jen bylo předehrou k výsledkům Zlatého Slavíka o týden později. Nic proti kulturnímu přínosu a pěveckým kvalitám Karla Gotta, nicméně nějak jsem se v tom bohovství jako divák necítila dobře. Donutilo mě to k zamyšlení: není náhodou tohle přesně správný Ein kessel buntes, kterému se porotci jednou začas tak rádi vysmějí?
Ve svém věku nemám nárok z vlastní zkušenosti vědět, co to je, jen z [...]

... celý příspěvek »

Californication a ženy!?

… Aneb být ženou ve světě proutníka má své kouzlo :-).
Reaguji na výzvu kolegy Zdeňka Chrástka . Snad vážně snad řečnicky mluví o tom, že by rád vyslechl i ženskou stranu barikády. Copak zde ale probíhá nějaký válečný konflikt? Osobně mám ten seriál opravdu ráda, a povím Vám: proč je dobré být ženou ve světě Hanka Moodyho.
Začněme trošku obecně. Seriál Californication se obrací k ´mladým a neklidným´ jako svému publiku. Těžko budu tuto skupinu specifikovat v číslech, nicméně jedná se o ty z nás, kteří se formovali ve světě, kde sex není tabu, kde drogy, alkohol a rock´n´roll nejsou tabu, kde vztahy jsou všechny spíš trošku rozvrácené než idylické. A jedná se o ty z nás, kteří bez ohledu na věk, stav, či pohlaví se, minimálně v duchu pokud ne fyzicky, vracejí do toho, čemu se obecně říká ´telecí léta´. Jaká byste tak řekli, že je role ženy/dívky v takovéhle společnosti? Tradiční, ustrašená, upejpavá, poslušná a čekající? Nemyslím si!
Hank Moody [...]

... celý příspěvek »

…A bude mít ty žuby…?

… Vánoce jsou tady, Vánoce jsou tady … Vánoce jsou tady … Toto poselství v rytmu Coca-cola tepe žilami našich obchoních center. Ať si o komerční stránce Vánoc myslíme, co chceme, chtě nechtě je jejich součástí. Bez čeho se o Vánocích neobejdeme my v Čechách?
Zrovna minulý týden mě duch Vánoc poprvé dostihl. A to ne díky zdobným dekoracím v obchodních centrech - ať jsou letní, zimní, nebo podzimní, jsou krásné barevné a nejlépe blikající, ty již nejsme schopni vnímat. České Vánoce mají ale hlas čtyřleté Sandry Flemrové, která ´nemusí, ona už ho vidí´ ;-). Pokud by mělo obecenstvo hlasovat o osudu této reklamy, tak bude stejně jako Tři oříšky pro Popelku, Mrazík nebo Vánoční kapr, řízek a bramborový salát na pořadu dne o každých dalších Vánocích. Prasátko se žahnutými žuby nahoru se stalo lidovým folklórem z mnoha důvodů, nicméně i přes to se kofola musí o své místo v nákupních košících prát dál. Považuji její pozici za dokonce o krapýtek [...]

... celý příspěvek »

Dušičky s Michaelem

Vyrazila jsem si v prvním listopadovém týdnu do kina na film This is it. Tak trochu z úcty k mrtvým, když jsou ty Dušičky, a tak trochu z touhy slyšet geniální staré songy v ´dolby surround´. Co jsem mohla čekat? A co jsem dostala?
Michael Jackson je ikonou a dnes již právoplatnou legendou 80tých a 90tých let. Můžeme spekulovat o kontroverzích v jeho životě, o jeho uklouznutích i životních selháních v kontrastu s jeho věčně skvělými písněmi, klipy a koncerty, ale o mrtvých jen v dobrém. Přesně v tomto duchu se nese vypořádávání se s jeho odkazem a staví na něm i film This is it.
Film je sestřihem materiálu, který byl původně určen pro tvorbu kratšího doplňkového filmu, proto je nefér kritizovat nedokonalosti v různorodosti scén, slabých návazností zajímavých momentů … kostýmní úpravy, nebo nulový děj. Právě, co se děje týče, podařilo se dle mého názoru Kennymu Ortegovi do filmu přecejen nějaký vpašovat. V úvodních titulcích nám název představí prostě a [...]

... celý příspěvek »